Klea

Můj první bílý ovčák. Před ní jsem měla bullteriéra. Chodila jsem s ním také na cvičák.  Tehdy se cvičilo stylem: po povelu razantně psa usměrni a pak ho pochval. Na bulíka jsem mohla být razantní donekonečna a stačilo vytáhnout z kapsy balonek a vše bylo zapomenuto. Jak příkoří ode mne, tak ten daný cvik. Takže jsem se plácala odnikud nikam. U bílé ovčandy jsem ovšem velmi rychle narazila. A při mém vrozeném citu ke psům jsem okamžitě věděla, že takto to nepůjde a musela jsem se hodně krotit abych s ní vůbec mohla cvičit. Velmi mne překvapila vysoká inteligence a dobrá paměť. Moje zkušenosti ve výcviku jsem teprve sbírala a o obranách jsem nevěděla vůbec nic. Klea se sice v kruhové obraně jakž takž chytala ale na samostatnou práci jsme to nikdy nedotáhli. Také hlavně proto, že figurant situaci zhodnotil jako: toto je bílý ovčák, ten nikdy kousat nebude, pořiď si pořádného psa. Nakonec jsem s Kleou udělala pouze poslušnostní zkoušky ZOP a ZPU1, útěchou mi bylo že na plný počet bodů. Myslím, že jsem se na ní podepsala hlavně já, se svou nezkušeností, protože to byla velmi vyrovnaná a klidná fena s dobrým zájmem o aport.