Máme pět týdnů, už slušně běháme a dokonce si i občas poskočíme do výšky, no a pak přistaneme na nose. Při hře už dovedeme používat obličejovou mimiku, vrčet a tvářit se jako zabijáci. Jsme už pořádní darebáci, všechno okusujeme a taháme se o kdeco. Už poznáme, že každý člověk je bezva kámoš a cpeme se mu do klína, samo sebou všichni zaráz. Už poznáme, co se bude dít, když vrznou dveře, že po  zamlaskání se objeví miska s jídlem, že hrčení pračky není nebezpečné. Byli jsme se na chvilku kouknout i venku ale zábly nás tlapky. Máme už kompletní mléčné zoubky a rádi koušeme tepláky, tkaničky a palce kohokoliv, kdo za námi přijde na návštěvu. Čtyři z nás jsme dlouhosrstí a čtyři krátkosrstí. Už máme svoje páníčky, kteří se na nás přišli podívat a vezmou si nás, až už si s námi naše mamka nebude vědět rady, zatím ji ještě potřebujeme, aby nás naučila, jak se máme správně chovat.