1. místo v závodě OB1

Tak opět na Fénixovu pírku. Tentokrát bylo v naší kategorii 20 startujících, takže konkurence obrovská. Po posledním Fiasku na OB speciálu bílých jsem tedy vůbec nepomýšlela na stupně vítězů a na start jsem šla v klidu jak na trénink. Hned první cvik Iriska pokazila, když po přeskoku přes překážku mi místo předsednutí skočila do náruče. Myslela jsem, že je nula na světě, ale dostali jsme milostivých 7 bodů. Další problém byl při obíhání kužele, kdy si to za kuželem namířila rovnou do čtverce, a tak jsem musela použít povel k přivolání navíc. A pak už chválabohu jen samé známky kolem devítky. I tak nám paní rozhodčí blahopřála a chválila nás jako nejlepší chůzi co za poslední dobu viděla. Vůbec jsem nesledovala kolik má kdo bodů, jen tak jsem koukala na výraz jednotlivých psů, a vždy jsem předem odhadla který cvik pokazí a který jim vyjde. Prostě jsem se dobře bavila. Při vyhlašování vítězů jsem si přála být do desítky. Vyhlašovali devátého a mě stále nevolali tak jsem byla spokojená. Když vyhlásili pátého tak si říkám hurá jsem jako loni čtvrtá, vyhlásili čtvrtého a já jsem na bedně hurá, pak třetího, druhého a Martin mi povídá oni na tebe zapomněli. A nezapomněli, byla jsem první !!!  ČUMĚLA JSEM JAK TELE NA NOVÉ VRATA. Vůbec jsem s tím nepočítala ani ve snu by mě to nenapadlo. Za mnou zůstalo tolik Borderek. Jako druzí skončil tým s Apenzelákem mimochodem naprosto úžasným výrazem štěstí při cvičení. Ocásek se tomu nezastavil snad ani při odložení. Až mi bylo líto že jsou druzí.