Tak jsem byla na, vážkách jestli se vůbec účastnit, jelikož si Iriska v zimě poranila nohu a jedinou léčbou byl klid. Tudíž jsme vůbec netrénovali. Rozhodlo až to, že tento rok byla tato akce vyhlášena jako oficiální Mistrovství. Řekla jsem si: no co vždycky člověk nemusí být na bedně :-) Když jsme dorazili na plac, bylo zataženo a poměrně chladno. Což nesvědčilo mně, ale pro psa to bylo to nejlepší, co mohlo být. Tak jsem do sebe lila čaje a koukala, jak to jde OB zetkařům a pak jedničkářům. Pak jsme šli na trénink, kde jsem pouze Irku uvolnila a nechala vyblbnout a šlo se na ostro. Začalo lít jak z konve. Když mi Iriska seděla u nohy a koukala na mě, viděla jsem, jak přivírá oči, protože jí silný déšť do nich padal.
Vůbec jsem neměla představu co, bude fena dělat. Byla po marodění nabitá energií a doma si zvykla kvíkat po každém povelu, který dostala. Čekala jsem brzkou diskvalifikaci a k tomu ještě ten déšť. Taky mi dělala starost její nožka, na kterou nesmí uklouznout. Ještě před prvním povelem jsem zvažovala, jestli by nebylo rozumnější odstoupit. Pak se děly věci. Šlo to jak po drátkách, cvik za cvikem a pořád to bylo bez chyby a bez kvičení. Dokonce i přivolání se zastavením, které zatím tak dokonale neumíme, dopadlo za 7 bodů. Při odkladačkách jsem udělala malou chybu já, takže další sedmička, ale jinak fena šla jak hodinky. Poslední cvik dřívka. No umíme to sice dobře, ale nevěřila jsem tomu, že to vůbec dá. Byla už unavená, tudíž koncentrace začala klesat. Vyslala jsem ji, ona mlčky vyrazila, přejela řadu dřívek nosem, jedno chňapla a už seděla přede mnou. S hrůzou jsem koukla na dřívko a byl tam křížek, takže je správné a rozhodčí to ohodnotila 9,5 body z deseti. Tý jo, jsem nevěřila vlastním očím. No nebudu to protahovat, byli jsme na bedně a ještě navíc na tom nejvyšším stupínku. Navíc jsme konečně prolomili smůlu a splnili podmínky pro přestup do OB3. Čím dál víc jsem přesvědčená, že když si cvičitel dá tu práci a nespěchá a každý cvik natrénuje opravdu poctivě, tak se to potom projeví právě v takových těžkých chvílích a zvíře vás podrží. Díky Irisko, jsi prostě kouzelné zvířátko.
Mistrovství BŠO v Obedienci 14.4.19
