První Irisčini potomci jsou již uchovněni. Jurášek na Slovensku, Jára ve Finsku a Janek u nás. Gratulujeme!

 

Dne 22.9 2019 jsme s Iriskou složili stopařskou zkoušku IFH-V. Jedná se o takovou předzkoušku stopařských zkoušek FH. Je to stopa vlastní, 600 kroků dlouhá, s třemi pravoúhlými lomy a jedním ostrým, 90minut stará. Ten den strašně foukal vítr a bylo docela sucho. Irisce se zrovna moc nedařilo, ale vytrvala a poctivě stopu došla. Výsledných 80 bodů opravdu odpovídalo jejímu usilovnému hledání rozfoukaného pachu. Ale pro mě je hrdina, protože jiný pes by se na to dávno vykašlal.

 

 

Víte, že máme i facebokové stránky, kde se dozvíte více ze života naší smečky? Navštivte nás...

 

7-14.7 2019 jsme se zúčastnili výcvikového tábora klubu bílého ovčáka. Já jsem působila jako jeden z výcvikářů a Iriska si tak mohla v klidu plaváním posilovat a postupně zatěžovat svou zraněnou nožku. Já jsem po týdnu skoro nemohla mluvit, ale doufám, že se mi podařilo předat co nejvíce zkušeností ostatním majitelům, kteří se snaží se svým psem cvičit. Tábor byl pro cvičitele vyčerpávající a pro cvičence snad dost inspirativní, především co se pozitivního výcviku týká. Největší problém většiny byla nesprávně a mnohdy nedostatečně vytvořená motivace k cvičení. Doufám, že se za rok pohneme ke skutečné a srozumitelné práci se psem.

 

 

Na našem cvíčáku se konaly 2. 6. 2019 zkoušky. Jela jsem víceméně do počtu, protože od zimy měla Iriska lékařem nařízen klid na lůžku, aby se jí zahojila zraněná nožka.  Říkala jsem si, že když to nedopadne, tak si alespoň zatrénujeme pod dohledem rozhodčího. Když jsem fenu u pole vykládala z auta, pištěla jak podříznuté podsvinče. To nevěstilo nic dobrého. Abychom nerušili psa, co stopoval před námi a byl ještě v terénu, hodila jsem ji na zem předmět, ihned ho zalehla a soustředila se. Hurá, přepla se do stopovacího módu :-)

 

Tak jsem byla na, vážkách jestli se vůbec účastnit, jelikož si Iriska v zimě poranila nohu a jedinou léčbou byl klid. Tudíž jsme vůbec netrénovali. Rozhodlo až to, že tento rok byla tato akce vyhlášena jako oficiální Mistrovství. Řekla jsem si: no co vždycky člověk nemusí být na bedně :-) Když jsme dorazili na plac, bylo zataženo a poměrně chladno. Což nesvědčilo mně, ale pro psa to bylo to nejlepší, co mohlo být. Tak jsem do sebe lila čaje a koukala, jak to jde OB zetkařům a pak jedničkářům. Pak jsme šli na trénink, kde jsem pouze Irku uvolnila a nechala vyblbnout a šlo se na ostro. Začalo lít jak z konve. Když mi Iriska seděla u nohy a koukala na mě, viděla jsem, jak  přivírá oči, protože jí silný déšť  do nich padal.

 

Po štěňátkách dostala Irča oddechové období a tak jsme si jen tak bez tréninku, aby řeč nestála, dali pouze jednu zkoušku poslušnosti a to tu nejvyšší - UPr3. Do výborné nám chyběly dva body a tak jsem byla nadmíru spokojená. Iriska je prostě príma pracovní pes.

 

 

Dne 17.6 2018 se v České Třebové konal závod Obedience s názvem o Pohár Javorky. Startovali jsme s Iris z Veselé rodiny v kategorii OB-2. Bohužel mou vinou (dala jsem povel dřív, než jsem měla), jsme obdrželi nulu na odložení, ale Iriska byla skvělá a vše zvládla s vysokým počtem bodů, takže i s nulou  jsme dosáhli známku výborná a třetí místo na bedně. Příště už to snad bude bez mé nervozity na postup do OB3.

 

 

Iriska se po štěňátkách dostává znovu do formy. V sobotu se se zúčastníla závodu v obedienci OB2 - "O fénixovo pírko 2018" a skončila na krásném druhém místě. Je to prostě naše šikulka :-)

 

Tak už všechna štěnda mají svoje nové domovy. Rozběhli se po celé evropě.  Jára je ve Finsku, Jáchymek ve Francii, Jůlinka jede do Holandska, Jurášek má slovenského páníčka a ostatní bráškové jsou po celém česku. Všem moc přejem, ať se jim nové domovy líbí a dávají svým páníčkům spoustu radosti.

Jáchym je jedním ze dvou pejsků, kteří byli vybráni jako nejnadějnější a mezi těmito pejsky si vybíral i zájemce s právem prvního výběru. Dlouho jsme se rozhodovali, jestli ten anebo ten druhý, proto nebyl Jáchymek nabízen. Jáchym je tedy stále volný k prodeji. Je to velmi pěkně se vyvíjející dlouhosrsťáček. Mléčný chrup má v pořádku, rovněž skus je předpisový. Obě varlátka sestouplá. Špičkový pigment. Tmavé oko. Jeho povaha je velmi živá, s kladným vztahem k lidem. Byla bych strašně ráda, kdyby se ho ujal člověk, který ho nenechá zahálet, ale bude s ním dělat jakýkoliv sport. Agility, záchranářství, stopařství, obedienci, nosework nebo klasický sportovní výcvik. Rovněž by bylo skvělé, kdyby se občas někde objevil na výstavě a nejlépe pokud by byl uchovněn. Myslím, že toto spojení si zaslouží, aby bylo dál vedeno v chovu. Začátečníkům poradím jak s chovem, tak s výchovou a výcvikem.

 

Aktualizováno:  Tak už i Jáchymek má nový domov. Pojede daleko, až do francouzkého Lyonu...